• Pavla Sedláčková

To je to kouzlo, co my dokážeme.

Píšete?

A znáte ten pocit, když to nejde?

Já jo.


Sedm tipů, které mi pomáhají udržet mojí textařskou ledničku plnou.

PSÁT vorat, drtit, čmárat, škrábat, drásat, špinit papír.

(OUŘEDNÍK, Patrik. Šmírbuch jazyka českého)

1. Prokrastinujte


Ano! Je to tak! Všichni se snaží tuhle strašidelnou paní, co nám ničí kariéry, vytěsnit ze života. Já ji vítám a pečuji o ni. Tvorba potřebuje svůj čas a prostor. Potřebuje, abychom na ni zaměřili svojí pozornost. Uvolnili se. Prokrastinace mi přináší přesně ten čas, kdy si mozek odpočine a vytřídí moje zážitky, úkoly a běsy z posledních dní. Na ty důležité, méně důležité i ty úplně nedůležité. A někde mezi nimi dost často leží právě inspirace. Ta odpočatá holka, co je připravená přijít na scénu. Ať už zíráte hodinu na mraky nebo jste si dali tři díly Vašeho oblíbeného seriálu na Netflixu, všechno se počítá. Jaroslav Seifert se místo školy toulal po žižkovských uličkách a pozoroval svět kolem sebe a koukejte kam až to dotáhnul. Protože právě z těchto běžno-denních vjemů se v nás rodí nové nápady, myšlenky a touhy. A z těch pak nové texty. A hlavně - dovolit si to - je sakra příjemnej pocit.


2. Pište


Prostě pište.

Vsadim se, že když si poprvé Jarda Jágr stoupnul na led, rozhodně to nevypadalo, že jednou přepíše dějiny.

My je přepsat můžeme a nejen je.

Když si denně zapíšeme alespoň jednu větičku, stále to znamená, že píšeme. Rozvíjet jakoukoliv dovednost můžeme tak, že ji sami budeme, co nejčastěji, praktikovat. Navíc výhodou psaní je, že naše nepovedený pokusy nemusí nikdy spatřit světlo světa, což se o Jardovejch bejvalkách říct nedá.


3. Opisujte


Ve škole nás učili, že se to nesmí, ale naštěstí už jsme velký kluci a holky. Takže svědomí stranou.

Líbí se Vám jak někdo píše? Tak ho okopírujte.

Zkoušejte psát jako on/ona. Čim více stylů vyzkoušíme, tím spíš si vytříbíme ten svůj vlastní - jedinečný.

A hlavně, když opisujeme, tak PÍŠEME! A to - jak už víme z předchozího bodu - fakt moc chceme !



4. Vnímejte


Sebe, své okolí, rozhovory důchodkyň v tramvaji nebo chlapíků “Na růžku”. Inspirace je na každém kroku. Nejčastěji ji ale nosíme uvnitř nás samotných. Zaměřme se na to, co právě teď prožíváme. Co nás pálí. Nad čím přemýšlíme. To, co je nám vlastní, o tom se nám píše nejlépe.

Příkladem nade vše je tento článek. Několik dní jsem chodila a přemýšlela o čem bych chtěla na blog napsat. Stále ve mně rezonovaly výsledky cvičení, které jsem dělala se studenty (viz bod 6.) a taky to, že mi v počítači leží rozepsaná původní koleda do filmu, které pomalu utíká deadline a ve mně zas leží potřeba přispět na blog a ne jen dokola prudit kolegy, ať píšou oni. No a voilá! Frustrace a stres z vlastních úkolů plus dobrý pocit z odvedené práce se studenty se proměnil v nápad na článek. Trocha osobní terapie psaním. Jen stačilo zavnímat sebe samu.


5. Čtěte


Čtením si rozšiřujeme vlastní slovní zásobu, nasáváme strukturu příběhu a vyprávění a inspirujeme se.

Ale kde si na to mám najít čas? Denně pročteme desítky textů na sociálních sítích. A i tam je možné najít kvalitní obsah. Nedokážete-li si tedy zasednout ke knize, zasedněte ke kvalitním novinářským článkům, oblíbeným blogům nebo profilům na Instagramu. A že tam toho je!

Já osobně si vždy ráda přečtu články z Deníku N, květnaté zápisy výjezdů policie Přerov nebo rodičovský sarkasmus z Deníčku moderního fotra.


6. Zkoušejte


Existují různá cvičení, která vedou k rozkvětu našich psacích dovedností. Já tu pro vás mám jedno z vlastní zahrádky.


Zadejte do Google vyhledávače “příběhy ze života” a klikněte klidně hned na první odkaz, který Vám vyjede. Vítejte v nekončící studnici životních příběhů, které se zaručeně staly. Vyberte si jeden z nadpisů, nařiďte si na stopkách 7-10minut a na pište dílko inspirované právě tímto nadpisem. Je naprosto na Vás jakým způsobem toto téma uchopíte. Ať už vznikne báseň, píseň, scénář, příběh, fejeton nebo nezařaditelný kousek. ~ Proč používám příběhy ze života” ? Jsou to ty nejobyčejnější životní zápletky, na kterých se dá dobře stavět. Základem jsou jasně dané vztahy, silné emoce a díky nadpisu přesně víme, co se stane. Na nás už pak je jen vybarvit postavy a dodat příběhu detaily, které jsou jeho kořením. ~


7. Radujte se


Poslední a nejdůležitější bod.

Je to kouzlo.

Magie, kdy se spojí múzy, naše duše a propiska nebo klávesnice v jedno a vznikne z toho jedinečný text.

Ať už reklamní nebo umělecký.

Je náš.

Dokázali jsme to!

Hýčkejme si ho.

Je to radost.

Bonbónek na závěr:


Úkol z bodu 6. jsem zadala studentům, kteří se psaním začínají.

Jejich tématem bylo: Dobrý skutek se mi doopravdy nevyplatil”.

Na samotnou tvorbu dostali 7 minut. Tady jsou, s laskavým slovením všech tří pánů, jejich dílka.


Adam

Ty vole, představ si, co se mi včera stalo. Jedu tramvají a ve chvíli, kdy zastavila na zastávce, vidím bábu jak se snaží vystoupit z tramvaje po těch schodech. Táhla za sebou takovej ten vozejk na kolečkách, kterej jednou za sebou budem táhnout všichni, až poletíme do Kaufu s letákem vybrakovat zboží ve slevě, a jak ta bába měla krátký nohy a ten vozejk, tak se v těch dveřích nějak šprajcla nemohla ani nahoru, ani dolů. Tak si říkám, hele Jendo, nebuď piča a pomož ji. Tak vyskočím a galantně bábu vezmu pod paží, do druhý ruky chytím ten vozejk, jsem si připadal v tý chvíli jako Clark Kent, akorát místo krásný holky a hořícího vlaku tahám z tramvaje starou bábu. No tak jsem jí teda z tý tramvaje pomoh i s tím jejím vozejkem napěchovaným moukou, kterou, jak jsem tak na ní koukal, do smrti nemůže spotřebovat a najednou se zavřely vod tý tramvaje dveře a tramvaj si to štráduje někam do prdele. Janže já v tý tramvaji ty vole nechal batoh i s noťasem, páč jsem nepředpokládal, že se do tý tramvaje stihnu zase vrátit. Řeknu ti, pro dobrotu na žebrotu.


Tomáš:


Postavy:


MUŽ

ŽENA

MUŽI


Prostředí:


Lobby divadla, všichni jsou oblečeni na večerní gala.



MUŽ Dovolíte slečno? Pomůžu vám z kabátu.


ŽENA Cože?! Co tím jako chcete naznačit?


MUŽ Naznačit? Ne. Já jsem jen myslel -...


ŽENA Co? Že jsem neschopná? Že si bez chlapský pomoci ani nesundám bundu?


MUŽ Prosím, nedělejme tu zbytečné scény, skutečně jsem -...


ŽENA Jo takže scény, jo? Takže teď jsem k tomu ještě hysterická? Milej zlatej, jsme v jednadvacátým století, ju? Tak si ty svoje předsudky strčte do… no víte kam!


MUŽ Velmi se omlouvám, jestli jsem vás urazil. Skutečně jsem to nemyslel zle, můžu vám pozvat na nějakou skleničku?


ŽENA Abys mě mohl vožrat, vojet a nechat mě s harantem na krku? To víš že jo ty držko, co si vůbec myslíš ty… ? (Napřahuje ruku k facce)


Muž zachytí ruku a pevně drží ženu za zápěstí.


ŽENA Pomoc! Pomozte mi někdo!


Několik mužů přiskočí popadnou muže a začnou ho tlouct.


MUŽI Počkej, ty grázle! My tě naučíme, jak se chovat k dámě!



Josef:


HOSTÁK: Ještě jednou krásný nedělní podvečer. S Robertem Zárubou vás zdravíme z pražské O2 areny, kde se nám dnes proti domácímu týmu představí šestý tým extraligové tabulky - Rytíři z Hradce.


ZÁRUBA: Pěkný den i ode mě. Dnešní utkání je očekávaným bonbonkem, pověstnou tečkou za programem 25. kola. Hradec aktuálně drží sérii 4 vítězství, zatímco Sparta se souží ve druhé půlce tabulky. Pod novým trenérem Miroslavem Hořavou však její projev pomalu začíná dostávat parametry týmu aspirujícího tradičně na příčky nejvyšší.


HOSTÁK: Ano, máš pravdu Roberte. Se změnami, které nový kouč Sparty ve svém kádru udělal, se jistě brzy dočkáme té Sparty, jak ji známe z minulého ročníku.


ZÁRUBA: Pojďme se blíže podívat, v jakém složení dnes nastoupí útoky Sparty. V tom prvním vidíme nově poskládanou trojici Dobrý, Skutek a Nevyplatil. Druhá lajna pak bude hrát ve složení Kalvach, Sudý, Pižmoň. Dále pak Jiříček, Kalenda a Horký. A čtvrtý útok nastoupí ve složení Hromada, Hurych, Kuliš.



Související příspěvky

Zobrazit vše